Ratíškovice
FOTOGALERIE
V pátek v poledne dívenky z dětské skupiny při Esperantském kroužku AMIKECO v České Třebové nedočkavě vyhlížely vlak.Měly jet k dětem z družebního kroužku v Ratíškovicích. Naši přátelé nás však čekali v určenou hodinu u autobusu z Hodonína marně.Přesedali jsme v Olomouci, kde skoro ve stejnou dobu jedou /jen s minutovým rozdílem/ dva vlaky do Brna. Jeden z nich se Hodonínu vyhýbá a právě ten jsem vybrala. Až průvodčí nás na omyl upozornil a tak jsme se zase z Prostějova do Olomouce vraceli. Se zpožděním se nás v Ratíškovicích dočkali. Hned nám ukazují svoji rozlehlou vesnici. Pak se moje děvčata rozcházejí do rodin svých nových nebo dřívějších přátel.
V sobotu jedeme společně do Hodonína, kde se projíždíme na "pirátské" lodi s velmi mladým kapitánem po řece Moravě, která tvoří hranici mezi Českem a Slovenskem. Na slovenské straně je lepší přístup k řece, je kolem ni hodně rybářů a lidé jedou po cyklostezce na jejím břehu. Pak se osvěžíme v "pirátské krčmě", děti vyzkouší různé atrakce v okolí a vydáváme se k mostu spojujícímu Česko a Slovensko. Zajdeme nakouknout na Slovensko a pak se vracíme přes"památky" a obchodní dům ve městě k autobusu. V parčíku při oddechu si Jitka a Míša zkoušejí tanec na nedělní vystoupení. Leonka a Světlana se nemohou dočkat návratu do rodiny Natálkxy, jejíž babička jim na večer slíbila cutné překvapení. Všechny děti, jak ratíškovické tak naše ,se už těší na večer. Všude v rodinách je slíbený nějaký hezký program.
V neděli dopoledne se zase všichni setkáme ve škole. Paní učitelka připravila pro děti mnoho cen. Jsou rozložené ve třídě vzadu na koberci. A už děti ukazují, co umějí. Tančí, zpívají, hrají pohádky a soutěží v esperantu. Ceny rychle mizí. Naše dívky mi nadšeně říkají, že by tu chtěly zůstat celý týden. Ale nejde to, po poledni odjíždíme. Na shledanou za rok u nás v České Třebové.
