Polsko 2005



10. - 13. 6. 2005
Rybnik, Polsko





V pondělí večer jsme se vrátili plni dojmů z Rybnika v Polsku. Čtyři dny jsme vychutnávali Polské přátelství naší dětské družební skupiny Verda arbeto (Zelený stromek). Učitelka Teresa Konsek, která dětskou esperantskou skupinu založila, má možnost celou svoji třídu učit esperanto jako povinný předmět. Před měsícem navštívila s devíti děvčaty naši esperantskou dětskou skupinku při kroužku Amikeco a teď jsme měli možnost poznat její práci, její esperantskou třídu, město Rybnik i jeho okolí.

Pátek

V pátek po příjezdu odešly české děti do polských rodin, většinou ke kamarádkám, které ony v Čechách hostily. Ve škole, kde učí Teresa, měli právě žáci a žačky šestých tříd velkou slavnost. Po ukončení šesté třídy zde odcházejí děti do gymnázia. Na rozloučenou pořádají děti diskotéku, provádějí různé taškařice a učitelskému sboru připraví jejich rodiče pohoštění. Když jsme s Teresou přicházely ke škole, hřměla hudba do širokého okolí. Hned ve vchodových dveřích nám někdo dal do ruky velikou růži a ve sborovně jsme dostaly něco dobrého na zub. Povídala jsem si s panem ředitelem této školy, která má kolem 500 žáků docela dobře. Jezdí často do Čech, česky rozumí.

Klid ve sborovně dlouho netrval. Děti vtrhly dovnitř a vyžádaly si k tanci všechny, koho tu našly. Tančila jsem chvíli jak se dalo, ale v mých letech jsem dlouho nevydržela a obě s Teresou jsme se pak nenápadně vytratily.

Sobota

V sobotu dopoledne poslal polský esperantista (podle Teresy je to jediný bohatý esperantista) a sponzor skupiny Verda arbeto mikrobus, který obě skupiny zavezl do Pszczyny. Počasí bylo nestálé, ale vždy se nám podařilo uniknout děšti. Když byl nejsilnější, procházeli jsme se po nádherně zařízených komnatách a zrcadlovém sále zámeckého muzea, jemnější deštík nás zastihl v malém šindelem krytém muzeu slezského tisku, kde jsou staré tisky z 18. století. Průvodkyně ukazovala dětem postup práce na starých tiskařských strojích dodnes fungujících. Navštívili jsme i skanzen v parku s ukázkou vesnického života v dřívějších dobách. Děti obzvláště zaujaly včelí úly, kde bylo možné přes sklo vidět i pohyb včeliček uvnitř.

Ve čtyři hodiny nás čekal sponzor v jídelně pro své zaměstnance v Skoczowe a všichni jsme si pochutnali na pozdním výtečném obědě. Vyšlápli jsme si pak na kopec ke kapli sv. Jana Sarkandra, kde v roce jeho svatořečení sloužil mši sv. Jan Pavel II, a byli jsme odměněni pohledem na město i hory v záři slunce.

Neděle

V neděli dopoledne jsme se účastnili dětské mše svaté v moderním františkánském kostele. Ještě před jejím začátkem i při ní zpíval dětský sbor. Kněz si místo kázání povídal s dětmi a poněvadž byl nedávno vysvěcený, dával po skončení bohoslužby novokněžské požehnání.

Odpoledne jsme se vydali na procházku městem Rybnik. Navštívili jsme koňskou farmu, poznali jsme baziliku, radnici, vykoupali se v krytém bazéně. Dostali jsme se k divadlu, před nímž probíhal mezinárodní festival „Zlatá lyra“.Právě hrál dechový soubor ze Zlína. Viděli jsme skupinu mladých lidí která tancem ztvárnila hudbu kapely. Tak jsme „našim “ fandili a tleskali, ale jejich hudba se stejně všem přítomným líbila.

Potom už jsme museli spěchat k Terese domů. Na zahrádce jejich domku Teresin manžel pro „výletníky“ opékal klobásy. Okolo stojí samé paneláky. Jejich obyvatelé mohli vidět, jak si všichni pochutnáváme a snad i cítit lákavou vůni. Posilněny se daly polské děti do zpívání esperantských písniček. To vylákalo obecentsvo na balkony. Pak česká skupina začala hraní scének a pohádek. Obecentsvo vytrvalo a rozmnožilo se o rodiče, kteří si přišli rozebrat děti.

Pondělí

V pondělí, už vypraveni na odjezd domů, jsme se ještě šli podívat do školy. Teresa tam vytvořila malé muzeum Slezska. Proti jiným muzeům si tu mohou návštěvníci všechno ohmatat a vyzkoušet. Kluci si zkusili staré parádní havířské čepice. Podívali jsme se do počítačové pracovny, do družiny, do Teresiny třídy a nakonec i do jídelny, kde jsme si pochutnali na boršči a těstovinách s tvarohem. Pak už jsme spěchali na autobus a loučili se. Děti prohlašovaly, že by tu rády zůstaly. Napsaly si adresy a chtějí si dopisovat s polskými přítelkyněmi.






Ratíškovice 2005



3. - 5. 6. 2005
Ratíškovice  



FOTOGALERIE


Vyprávění o této akci pro vás připravujeme, zatím si můžete prohlédnout fotografie.