22.10. - 1. 11. 2009
Paris - Baugé
Zdenka, Pavel, Nikola, Kateřina Ch., Kateřina M., Denisa
MIREGE - Hudební mezinárodní setkání esperantské mládeže ve Francii se uskutečnilo ve Francii v Hudebním centru u městečku Baugé. Splnilo naše očekávání. Mělo být setkáním dětí a mládeže ze sedmi zemí a zklamalo nás jen to, že nemohli přijet ze Slovinska pro nemoc a z Itálie, kde nedostali žáci povolení opustit školu. Proto se sešly skupiny jen z pěti zemí: Bulharska, Čech, Francie, Rumunska a Ukrajiny. Bylo nás 34. Ve stejnou dobu byli v Hudebním centru mladí francouzští hudebníci již od 4 let. Celkem se v Hudebním centru sešlo ke stovce lidí.
Cílem MIREGE bylo poznání kultury a zvyků jiných národů Evropy a tomu odpovídal i program. Andre Demarque z Belgie každé dopoledne vyprávěl o životě svého oblíbeného malíře Vincenta Van Gogha a promítal ze své knihy, která byla zajímavá hlavně tím, že v ní měl všechny Vincentovy obrazy pouze na poštovních známkách vydaných v různých zemích. Další částí dopoledního programu byl zpěv vedený Franjo Leveque, která projekt připravila. Nacvičila národní písně z účastnických zemí v esperantu. Odpoledne měli mladí možnost si vybrat z těchto činností: kreslení, hraní scének, tanec, sport, hry. Naše dívenky - dvě Katky, Denisa a Nikola dávaly přednost malování.
Neděle
Každý den se představila některá ze zemí v Modrém kruhovém salonku. Rumunsko to bylo již v neděli, protože spěchali, aby se nezkazil koláč přivezený z jejich země na ochutnání všem. Jejich vedoucí Aurora vypráví nad mapou země o Rumunsku, dívky dramatizují pověst o barvě sněhu a povídají o svém kroji a zvycích.
Pondělí
V pondělí je den Bulharska. Dívky předvádějí velikonoční zvyky, barvení vajec a učí všechny bulharské tance. Dvě z děvčat jsou ve folklorním souboru, je požitek je vidět tančit. Vedoucí skupiny je učitelkou na střední škole, kam děvčata chodí. Často se scházejí, esperanto dobře ovládají.
Před 16 hodinou odcházíme do Baugé na debatu se starostou a zástupkyní departementu. Starostové z bulharského a rumunského města mu dokonce zaslali pozdravné dopisy. Jsou přítomni i obyvatelé Baugé. Z každé země má dotaz zástupce skupiny. Z naší se ptá Denisa na problém nezaměstnanosti v různých zemích EU. Jiný tazatel srovnává kupní sílu v zemích EU pomocí různě veliké makety hamburgeru, rajčete a čokolády.
Úterý
V úterý je Český den. Dívenky vstávají ochotně o hodinu dřív a jdeme si před snídaní do Modrého salonku nacvičovat scénky a tance. Odpoledne nás čeká nemilé překvapení. Český den nebude v Modrém salonku, ale ve třídě. Povídám o České republice, o našem kraji a o našem městě. Pak začínají dívky hrát scénku o vzniku znaku České Třebové. V tom přicházejí malé francouzské děti, asi 20. Není místo, sedají si většinou na zem. V "miniprostoru" před tabulí znovu naše dívky hrají scénku a pak pohádky. Přidáváme "O veliké řepě", ačkoliv jsme s tím nepočítali, aby si mohly malé děti tahat řepu s námi. Pak se musejí převléknout Katky, Denisa a Nikola do krojů a při tanci dávat pozor, aby někoho nepřišláply. Zdobení perníčků, které je také v programu našeho dne, se může dělat jen s těmi, kterým nevadí, že přijdou o přestávku. Stejně je velký zájem, plná taška perníčků rychle mizí a kdekdo je pěkně zalepen od sladké polevy.
Středa
Ve středu odpoledne je "výlet" do Baugé, kde nám umělkyně - iluminátorka - vypráví o zdobení středověkých knih, učí nás míchání přírodních barev s přidáním vejce a děti si vybarvují draka.
Večer je den Francie, ale ti nám dovolí předvést "Štědrý den" - báseň s tanci. Oni sami nám ukazují tanec z Bretaně, odkud pocházejí, a jeden tanec moderní od esperantského skladatele Jomo.
Čtvrtek
Ukrajina má svůj den ve čtvrtek. Děti sehrají pověst o vzniku Kijeva, zazpívají a jejich vedoucí Michal promítá o městě film.
Již od úterka připravujeme v městečku Baugé ve velkém sále výstavu. Každý chce svoji zemi a své město co nejlépe představit. Poslala jsem si už dávno vlajku, mapu, recepty s obrázky přes internet k vedoucí Franjo, protože mne ujistila, že si to mohu vytisknout. Zase nemilé překvapení. Nejde to! Českou vlajku mi nakonec zapůjčí André z Belgie.
Pátek
V pátek odpoledne jdeme zkoušet, večer je společné vystoupení všech obyvatel Hudebního centra. Večer přicházejí obyvatelé Baugé, přijíždějí esperantisté ze široka daleka. I ti, co v létě navštívili Č.Třebovou. Začátek je sice plánovaný na 20 hodin, ale hosté jsou trpěliví, i když se začíná s půlhodinovým zpožděním. První část je hudba a zpěv. Z nacvičených národních písní má největší úspěch naše: Tancuj, tancuj....Po písních následuje přestávka. Máme stát u svých panelů a odpovídat na otázky. U našeho panelu rozdáváme perníčky a bonbony vyrobené u nás. Do ostatních zemí se patrně zpráva připravit bonbony nedonesla. Proto je u našeho panelu největší nával.
Po přestávce se představuje Česko, Rumunsko a Bulharsko národními tanci. Začínáme. Naše dívenky tančí bosy, protože je parketová podlaha náramně kluzká. Pak tančí skupina z Rumunska a nejlíp "profesionálky“ z Bulharska. Ty pak svůj tanec učí všechny přítomné.
Do Hudebního centra se dostáváme ve 23 hodin a to ještě následuje oslava narozenin jednoho z malých Francouzů a naší Katky. Zpívá jim skoro stovka lidí a pochutnávají si na dortu. Po poděkování Franje se ještě v Červeném sále dávají lidé do tance, ale my v představě další noci v autobuse raději mizíme spát.
Sobota
V sobotu ráno probíhá zhodnocení MIREGE, výměna adres a loučení se slzami. Dívky tvrdí, že se jim setkání líbilo. Poznaly mnoho nového a získaly nové přátele. Příští rok má být setkání opět zase někde jinde. Mladí od 13 do 17 let nemáte zájem?
