SES 2012




21. - 29. 7. 2012 
SES Nitra

Zdenka, Pavel, Katka M., Katka Ch., Denisa, Nikola

FOTOGALERIE



Letní škola esperanta v Nitře

Letos si vybrala děvčata, která se učí esperanto při esperantském kroužku AMIKECO v  České Třebové, k pobytu mezi esperantisty slovenskou Nitru a byla velice spokojena. Konal se tam SES 2012 / Letní studium esperanta/. SES se zúčastnilo kolem 250 lidí z 23 zemí. Pořádali jej mladí esperantisté ze Slovenska, ale v šestnáctičlenném  organizačním týmu byli i mladí z Čech, Litvy, Maďarska, Německa a Polska. Také učitelský sbor byl z různých zemí: Slovensko, Polsko, Francie, Německo, Litva, Ukrajina, Rusko, Španělsko, Maďarsko. V jednotlivých kursech byla  také rozmanitost, co se zemí žáků týče.V tom mém jsem měla spolužáky a spolužačky z Polska, Chorvatska, Francie, Německa, Rakouska, Anglie a Baskicka. Bydleli jsme ve Studentském domově pod Zoborem, kdo chtěl, mohl bydlet ve stanu mezi dvěma křídly budovy. Takové bydlení pod vysokými stromy si vybrala i naše děvčata.  Hned po příjezdu se podle testu zařadili účastníci do 10 kursů a začátečníci do dvou skupin A a B.

Dopoledne probíhalo učení esperanta, odpoledne byla možnost účastnit se přednášek, sportů, vycházek, vycházek, her, soutěží, jógy či zkoušek.

O SES se psalo v nitranském tisku a účastníky přišel první večer přivítat zástupce primátora Nitry Štefan Štefek. Sobotní večer byl seznamovacím večerem. Při hrách se seznamovaly skupinky lidí. Účastnila se ho i moje pudlinka Katy, znali ji pak skoro všichni.

V neděli přišli před Studentský domov pod Zoborem lidé znalí lidových řemesel. Měli jsme možnost pozorovat  při práci řezbáře, dráteníky, krajkářku a mohli jsme si koupit jejich výrobky. Večer nám zahrál a zazpíval folklorní soubor Verešváran, učil zájemce jeden ze svých tanců. Po vystoupení nastalo ochutnávání 5 druhů výborného vína z e slovenských vinařských závodů.

V pondělí večer nás překvapili divadelním představením a po něm následoval koncert jednoho z herců -  polského esperantisty Georgo Handzlika.

V úterý večer byl mezinárodní , do nějž měli přispět účastníci SES. Přihlásili jsme se se scénkou o vzniku českotřebovského znaku.

Středa byla vyjímečným dnem. Mnoho účastníků SES odjelo na celodenní výlet. Naše dívky jely do Banské Štiavnice, Katynka a já jsme se přidaly k  návštěvníkům nitranského hradu. Večer pak všechny potěšil zpěvem esperantista JoMo /Jean Marc Leclercq/. Při jeho písních mládež nadšeně tancovala.

Čtvrtek – velký esperantský svátek – 125 let od vzniku esperanta. Kdekdo hledal zelené oblečení. Večer jsme zpívali esperantskou hymnu, 3 odvážlivci řešili esperantský kviz a soutěžilo se v tom, kdo přijde nejzeleněji oblečený. Měla jsem zelenou jen utěrku pro Katy, jinak nic. Aspoň větvičku do účesu jsem si připevnila a ovívala se zelenou větvičkou jako vějířem. Neuspěla jsem. Soupeři  si počínali velmi vtipně. Jedna  dívka nelenila a nechala si zeleně ozdobit celý obličej.Vyhrála jiná, která chodila oblečená v zelené barvě stále. Všichni jsme dostali zelené pití a zákusek s kivi. Následovala diskotéka.

V pátek večer zahrál další esperantský hudebník M. Weis.  Nemyslete však,  že večery končily jen koncerty a diskotékami. V noci byla možnost si ještě zajít na film nebo do krčmy. To ovšem chce velkou výdrž, když se člověk má ráno  učit.
V sobotu odpoledne jsme se chtěli my z Čech taky trochu „zviditelnit“. Domluvili jsme se s hudebnicí od Náchoda a zpěvačkami. Odpoledne naše děvčata zahrála scénky a pohádky, naše společnice mezi nimi hrály a zpívaly. Jako poslední bylo vystoupení Katy. Sklidili jsme potlesk převážně od dětí.

Sobotní večer byl poslední „rozlučkový“. Proběhlo hodnocení, mnozí dostali odměny. Poznali jsme nejmladšího účastníka- měl 1 rok. Nejstarší účastnici bylo 90 let.  Příští rok chtějí dělat SES v Martině. Nemáte zájem se taky účastnit? Myslím si, že mnoha z vás by se program líbil. Můžete kouknout na www.lernu.net  a učit se esperanto na internetu nebo přijet úplně bez znalostí, setkáte s lidmi až z Brazílie,Dánska, Finska, Ghany, Norska, Švédska jako my. Tentokrát se SES účastnilo 19 lidí z Čech. Proč by nás nemohlo být víc?